ORTOPEDIE - MUDr. RUDOLF UHLÁŘ s.r.o. - Všeobecná ortopedická ambulance / ambulance kolene, ramene, deformit nohou

Čtvrtek: 6.30-12 hod., 13-15 hod. 
(14-15 hod – vyšetření dětských kyčlí – bez objednání)

zdr. sestra:  Jana Baloušková

Pondělí 15.30-18.30    objednává se pouze přes web stránky

ORTOPEDICKÁ AMBULANCE POLIKLINIKA VALAŠSKÉ KLOBOUKY 2NP

ORTOPEDICKÁ AMBULANCE - MUDr. Rudolf Uhlář

Ploché nohy + ostruha patní

“Noha je umělecký výtvor složený ze 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů” – napsal kdysi Leonardo da Vinci. Nožní klenba se vyvinula postupem vývoje přechodem člověka na chůzi “po zadních” pro odpružení celého těla proti otřesům, kterým by jinak byly při každém kroku vystaveny vnitřní orgány i hlava a hlavně mozek. Nožní klenbu rozlišujeme podélnou a příčnou. U dítěte se vyvíjí postupně a vytvořená je až kolem třetího roku věku. V batolecím věku je noha normálně vbočená a klenba je vyplněna tukovým polštářem, proto otisk nohy u malých dětí nemá vytvořenou klenbu.

Nohy patří k nejzatíženějším částem našeho těla, bohužel k částem zanedbávaným. Přestože člověk průměrně za život ujde asi 100 000km, bývají právě nohy často opomíjeny. Především ženy a mládež, podléhající módním trendům, nerespektují základní ortopedické požadavky. Tendence žen nosit těsné, špičaté boty s vysokými podpatky jsou odpovědí na otázku, proč se tak často vyskytují problémy s chodidly a bolestmi páteře.  Velká část obyvatelstva trpí chybnou stavbou nohy, například sníženou klenbou, plochými nohami, podlomeným kotníkem nebo příčně plochou nohou. Při snížené klenbě nebo ploché noze je noha vybočená směrem dovnitř. Takzvaná podélná klenba – výrazný oblouk, který se táhne obvykle od nártu až k patě a který udržuje přirozené napětí nohy, je snížený nebo plochý. Problémem se stává změněná pružnost nohy, kdy zejména při běhu po tvrdém podkladě dopadá na nohu celá váha těla. Přivést nohu zpátky do „formy“ mohou vhodné boty, speciální cvičení nohou nebo speciálně upravené vložky do bot.

Příčinou vzniku plochonoží je povolení vaziva mezi kůstkami nohy a krátkými svaly nohy, které mají největší podíl na tvorbě nožní klenby. Normálně plní noha funkci statickou (je oporou vzpřímeného těla), dynamickou (nezbytná pro chůzi a běh)  a adaptační (tlumení nárazů, přizpůsobení nohy povrchu podložky a pod.). Pro tyto své funkce je vybavena složitou stavbou a architektonikou dvou klenutých oblouků (podélné a příčné klenby), kterou zajišťují přizpůsobené kosti, klouby, vazy a svaly. Podélná klenba je tvořena obloukem s vrcholem na úrovni talu. Příčná klenba má vrchol v úrovni hlavičky II. metatarzu a pro její stav má důležitý význam průběh m. peroneus longus. Při zatížení se pružností klenby prodlužuje chodidlo až o 1,5 cm. Nejstabilnější postoj je při lehkém vytočení špičky chodidel od sebe 10 – 15 stupňů, zatím co chůze se špičkami od sebe nad 30 stupňů vede k přetížení nohy a “oploštění” podélné klenby nožní. Při chůzi se odvíjí noha od podložky počínaje patou přes chodidlo po palcovém a malíkovém paprsku nohy až po hlavičky metatarzů a prstce (zejména palec ) a pak opouští podložku.

Podle rozsahu poškození rozlišujeme tři stupně plochonoží:

I. stupeň: dochází k oploštění pouze při zatížení. Není-li noha zatěžována, vrací se normální tvar klenby.

II. stupeň: plochá noha je přítomná i na odlehčeném chodidle, ale dá se pasivně srovnat do normálního tvaru.

III stupeň: deformita se nedá vyrovnat ani pasivním způsobem.

PŘÍČINY VZNIKU A DIAGNOSTIKA

Vlivem vadného vývoje a postavení nohy vzniká vrozená plochá noha. Nedokonalou péčí o nohy v době růstu a špatnou péčí o správné obouvání se mohou malé odchylky od správného postavení nohy zafixovat, vazy a svaly nohy jsou přetěžovány vadným postavením, ale i rychlým růstem či závodním sportem. V dospělém věku má vliv na vznik ploché nohy přetěžování v zaměstnání či sportem, nadváha. Významný je i vliv nezdravé módní obuvi, zvláštní skupinou jsou poúrazové stavy hlavně po zlomeninách patní kosti, kostí nártu a záprstních kostí.

Mezi první příznaky ploché nohy patří únavnost nohou, hlavně po zátěži delší chůzí a stáním, otoky a pocit těžkých nohou, někdy pálení až trnutí nohou, nebo naopak pocit chladu. Později přicházejí bolesti v průběhu vazů nožní klenby od paty až do prstů, více pak bolesti pod hlavičkami záprstních kostí a v jejich průběhu, mohou vyzařovat i do nártu a ke kotníku. Větší bolesti přicházení s rozvojem otlaků na plosce a vývoje bolestivých “kuřích ok”. Při rozvoji příčné ploché nohy se rozšiřuje přední část nohy a vzniká otlak a zduření na vnitřní straně kloubu palce, tzv. “kostka” tedy vbočený palec i kladívkové prsty vznikají následkem rozvoje ploché nohy.

Stanovení diagnosy ploché nohy je jednoduché z klinického vyšetření pomocí plantoskopu nebo plantografu. Což jsou vlastně otisky plosek nohou při různých zátěžích i bez zátěže

MOŽNOSTI LÉČBY A PÉČE O NOHY

V léčbě kromě vhodného obouvání, nošení ortopedických vložek, denního režimu (redukce váhy, péče o nohy – večerní sprcha střídavě teplou a studenou sprchou, masáž, elevace končetin, chůze na boso v nerovném terénu) má především léčebná tělesná výchova (LTV): chůze po zevní straně chodidla, cviky, “píďalka”, plavání atd.

I. Hygiena:

Samozřejmostí by se měla stát každodenní péče o nohy, kterou unaveným nohám po náročném dni dopřejeme. Po koupeli s přísadou léčivé soli chodidla vysušíme, namasírujeme a ošetříme výživným krémem na nohy, či chladivým gelem. Výborné jsou přípravky s přísadou tea tree oleje – má antiseptické a antimykotické účinky. Tvrdší kůži odstraníme jemně pemzou. Pemzovat nohy můžeme při koupeli, postupujeme od bříšek prstů k patám. Zároveň tak provádíme velmi prospěšnou masáž a chodidla se dobře prokrví. Nehty na nohou zastřihujeme rovně, ne dokulata, aby nám po stranách nezarůstaly do kůže. Nohy by se měly omývat dvakrát denně – ráno a večer. Nehodí se každé mýdlo, nejvhodnější jsou tučná mýdla s obsahem lanolinu nebo glycerinu. Nezapomeňme nohy důkladně vysušit, protože vlhké prostředí dává šanci plísním

(hlavně meziprstní prostory). Potivé nohy vyžadují koupele v roztoku hypermanganu, dubové kůry nebo různých léčivých solí. Pouze pravidelnou péčí můžeme oddálit opotřebení nohou a zachováme si i správné držení těla.

II. Obuv:

Například při nošení vysokých podpatků nohy kloužou dopředu, a tím se mačkají prsty. Tento pohyb se opakuje po celý den a dochází tak k tvrdnutí kůže, vzniku kuřích ok a takzvaných kladívkových prstů, kdy kloub zůstává ohnutý. V oblasti, kde prsty přecházejí v chodidla, vznikají mozoly. Jelikož vysoké podpatky posunují vaše těžiště vpřed, páteř dělá, co může, a ohýbá se dozadu. Ženy si tak velice často způsobují bolestivé otlaky, při poklesu klenby dochází k deformitám palce (prakticky to vypadá takto: aby žena udržela stabilitu, musí při chůzi mírně pokrčit kolena a kyčelní klouby a podsadit pánev. Tím mění výšku těžiště. Vzhledem k porušení rovnováhy svalů ochabují svaly, které udržují pánev ve správné poloze, chůze je kolébavá. Vyrovnat ji dá velkou práci, namáhá se především oblast křížokyčelních kloubů a krční obratle. Výsledkem jsou již zmíněné dlouhodobé bolesti páteře, kyčelních kloubů a pokles nožní klenby).

Zásady pro zdravé obouvání:

1. Dostatečně prostor obuvi, hlavně v její prstové části
2. Dokonalá ohebnost obuvi v její prstové části
3. Úměrná výška podpatku
4. Pevný a dostatečně dlouhý opatek
5. Kolmé nebo vybočené postavení patní části obuvi
6. Anatomicky správně modelovaný svršek obuvi
7. Vyhovující materiál z hlediska hygieny a zdravotní nezávadnosti
8. Údaje o použitých materiálech v hlavních částech obuvi
9. Tlumící vlastnosti obuvi
10. Hmotnost obuvi

III. Cvičení

Mezi první činitele, které mají vliv na vznik ploché nohy a jež lze pozitivně ovlivnit, patří snížení tělesné hmotnosti  (podle literárních údajů každé navýšení hmotnosti o 100 g znamená, že denně naše nohy zvednou o 1 tunu navíc!!!). O provozování vhodných sportů je nutno se poradit s lékařem, neboť některé sporty mohou podpořit zlepšení sledovaných změn nohou. Je však nutno lékařem vymezit rozsah jejich provádění a vhodné vybavení (např. obutí). Vždy však, jak při cvičení tak při sportu, máme na paměti, že cílem má být plná funkce nohou bez nepřiměřeného přetěžování se zachováním jejich elastické pružnosti včetně pohybu prstů a plynulého odvalu. Proto také doporučujeme chůzi naboso v nerovném terénu, na trávě, v písku apod., ale ne na tvrdé, rovné podlaze! Vhodná je také chůze v mělké vodě, po písčitém dně, kde se však noha nemůže zranit.

Zásady při provádění speciálních cviků:

1. Není vhodné zařazovat všechny níže uvedené cviky hned. Vhodné je zařadit jeden až tři jednoduché cviky a ty posléze doplňovat.
2. Poradit se o vhodnosti cviku a jejich počtu opakování s lékařem nebo rehabilitačním pracovníkem
3. Cviky na plochá chodidla doplňovat cviky pro celé dolní končetiny, které mohou mít vliv na postavení a pohyby nohou (ploché nohy mohou souviset i s varózními a valgózními tvary nohou – tj. nohy do O a do X).
4. Dodržovat a kontrolovat správnost správnost prováděných cviků
5. Dodržujeme obvykle tento sled: cviky vsedě (lépe na tvrdé podložce s rukama opřenýma za zády), pak vleže, dále cviky vestoje a cviky s pomůckou (míčem, tužkou apod.) a posléze zařazujeme nácvik správné chůze
6. Pravidelnost – cvičit alespoň jedenkrát denně, a to vždy až po chvíli odpočinku, který je vhodné vyplnit koupelí nohou ve vlažné vodě
7. Mezi jednotlivé cviky je vhodné vložit uvolňovací (relaxační) cvik nebo setrvání v uvolněné poloze dolních končetin
8. Doba a četnost – cvičení by se mělo provádět raději kratší dobu a častěji, přitom však nepospíchat, soustředit se na správnost prováděného pohybu
9. Po cvičení doporučujeme lehkou masáž nohou po jejich opětovném omytí
10. Při i po cvičení bychom měli mít příjemný pocit, nikoliv pocit únavy nebo dokonce bolesti. Jen tak budeme provádět cviky správně, plynule, nenásilné a také účinně a se samozřejmostí se k nim budeme pravidelně vracet.

CVIKY

Uvolňovací cviky: ohýbání, natahování prstů (pasivně i s dopomocí rukou postupně ve všech kloubech), kroužení všemi prsty, palcem, odtahování palce nebo malíčku, kroužení nohou.

Protahovací cviky: posazení se na paty, protažení prstů pomocí rukou, masáž pěstí, vleže jízda na kole (uvolněně), válení míčku mezi ploskami chodidel.

Posilovací cviky:”Drbání” holeně opačnou nohou, zdvíhání prstů, sepnutí nohou (chodidel) proti sobě  a jejich přitahování k tělu, “píďalka vsedě a ve stoji” – skrčování a propínání prstů i celé klenby což způsobí posun vpřed, sbírání předmětů a jejich uchopování a předávání (tužka, ponožky, vršky od PET lahví), navlékání ponožek, psaní tužkou na papír atd., výpony z plných chodidel na špičky, chůze po vnitřní a vnější hraně chodidla, přenášení váhy z celého chodidla na špičky do přepadu, vestoje střídat postavení nohou na patě a špičkách.

 

 

 

 

Plantární fascitida:

Plantární fasciitis je zánět plantární fascie. Plantární fascie je  pruh silné vazivové tkáně na plosce nohy, která probíhá od paty k bázi prstů na nohou. Pokud je nadměrně přetěžována, fascie se příliš natáhne a vznikne trhlina, což vede k zánětu vlastní fascie i okolních tkání. Trhliny se rychle pokryjí jizevnatou tkání, která je méně pružná než fascie, a jen prohlubuje daný problém. Hlavním příznakem je bolest na spodní části paty. Příčinou je přetížení, napětí a tah za plantární fascii.
Běžci s napnutými Achillovými šlachami (což vede k většímu zatížení fascie) nebo vysokými klenbami a tuhými ploskami či plochýma nohama, které mají tendenci k nadměrné pronaci, jsou nejnáchylnější. Obnošené boty, které plosce umožní nadměrnou pronaci, nebo příliš tuhé boty, které fascii napínají mohou vaši náchylnost také zvyšovat. V rámci samoléčby omezte běh. Několikrát denně danou oblast ledujte po dobu 15 až 20 minut. Provádějte ledovou masáž fascie, a to následovně: naplňte papírový kelímek vodou a zmrazte ji. Papírový obal sloupněte, položte led pod plosku nohy a přejíždějte přes něj nohou od paty k začátku prstů a zase zpět. Stejně dobře funguje plechovka se zmrazeným nápojem. Pokud poškození neodpovídá na samoléčbu do čtyř týdnů, navštivte ortopeda či  podiatra.

 Ostruha patní kosti:  

Patní ostruha je kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy  – plantárně, nebo v úponu Achilovy šlachy – dorzální ostruha (méně často). Bolest v oblasti paty vzniká přetížením úponů vazů a svalů mechanických přetížením, špatným obutím či vadným postavením nohy. Ostruha vzniká jako kompenzační mechanismus organismu na přetížení. Bolest vzniká přetížením úponů na patní kosti. Tedy ostruha není příčinou bolesti, ale následkem přetížení.  Časté jsou startovací a ranní bolesti. Pacient může cítit jako naraženo patu.

Diagnostika:  Klinický nález je dost typický – bolestivost paty v plosce nebo na jejím vnitřním okraji, nebývá provázeno otokem ani zarudnutím, pohyby hlezenního kloubu jsou volné a nebolestivé. Jasným kritériem pro diagnózu patní ostruhy je RTG nález, který je však nutný k vyloučení jiné příčiny bolestí paty, jako úrazy, zánět kosti, artrózy v oblasti hlezna, osteoporózy nebo i nádoru. Mnoho pacientů mají negativní RTG nález a mají potíže. Jiný pacienti mají RTG verifikovanou ostruhu patní a potíže nemají.

 

K syndromu patní ostruhy, který souvisí se zánětem plantární fascie, dochází v důsledku hromadění vápníkových depozit pod patní kostí. Patní ostruhy se tvoří postupně v průběhu mnoha měsíců. Jak zánětu plantární fascie, tak patním ostruhám lze předejít pomocí řádného zahřívacího cvičení, které zahrnuje protahování pruhu tkáně na plosce nohy.

 

Léčba:   Protože je bolestivost patní ostruhy hlavně záležitost přetížení, nejdůležitějším opatřením je odlehčení paty snížením zátěže, šetřením, měkkou podpatěnkou ( gumovou, molitanovou nebo silikonovou), často pomůže změna výšky podpatku – změní směr zátěže úponů na patní kosti. Vhodné jsou zapařovací obklady, lokální antirevmatika – masti a gely. Z fyzikální terapie je doporučován ultrazvuk, diadynamik, magnetoterapii. Při neúspěchu této léčby se aplikuje obstřiky bolestivých úponů lokálním anestetikem nebo i kortikoidem,  další v terapii je radioterapie – protizánětlivý účinek radioaktivního ozáření Cesiem. Zcela výjimečně je nutné operační řešení spočívající v protnutí přetížených úponů. Nově se doporučuje ošetření paty rázovou vlnou.

 

Prevence:   Předcházet bolestem pat a nohou lze hlavně správnou péčí o nohy, kvalitním obutím, cvičením, mazáním a masírováním a protahováním nohou prstů, korekcí vadného postavení nohou správnými protetickými pomůckami. Při trvalejších bolestech z přetížení je  doporučována termoplastická ortopedická stélka, která vytvoří ideální rozložení zátěže těla na plosku nohy.